Zajímavosti

V areálu zámku se nachází nejstarší lípa ve Středočeském kraji. Má více jak 600 let.
Byla pojmenovaná po Kašparu Kaplíři ze Sulevic. Rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic patřil k sedmadvaceti českým pánům, kteří byli 21. června 1621 popraveni na Staroměstském náměstí. Jeho tělo (rozsudek byl zmírněn a rytíř nebyl rozčtvrcen) bylo pohřbeno v kostele u lípy. Hlava byla mezi lety 1631 a 1632 pohřbena v Týnském chrámu, pak se ale i s ostatními ztratila neznámo kam. Podle pověsti se před odjezdem do Prahy pod touto lípou rytíř Kašpar loučil se svými přáteli a příbuznými.

Neustupovský kostel byl podle Emanuela Pocheho postaven v románském slohu v jedenáctém století, ale podle stavebního průzkumu je zdivo nejstarší stavební fáze až pozdně románské. První písemná zmínka o kostele pochází z osmdesátých let třináctého století a nachází se ve formulářové sbírce biskupa Tobiáše z Bechyně. Ze zmínky vyplývá, že patronátní právo zprvu vykonávala nejspíše vyšehradská kapitula, ale ve čtrnáctém století přešlo na zástupce lokálních šlechtických rodů, kterými byli například Mikuláš z Vlčkovic (1385) nebo Jan Unka z Neustupova (třicátá léta patnáctého století). Ve druhé polovině čtrnáctého století kostel spadal do štěpánovského děkanátu. Od padesátých let patnáctého století do roku 1620 vesnice patřila rodu Vidláků ze Slavkova a jejich dědicům Kaplířům ze Sulevic. Vrchnostenským sídlem byla neustupovská tvrz, později přestavěná na zámek. Kostel stojí v těsném sousedství a sloužil jeho majitelům jako rodová hrobka.

Během třicetileté války byl kostel vyloupen. Otevřeny byly dokonce i rakve, ve kterých vojáci hledali prsteny a jiné předměty z drahých kovů. Ostatky zemřelých přitom nechal Jan de Areyzaga, tehdejší majitel panství, vložit do jakési šachty poblíž věže.

Pravděpodobně už ve dvanáctém století stála vedle kostela patrová tvrz, která byla začátkem 17. století přestavěna na zámek. Ještě dnes lze v interiérech zámku vidět znaky gotické tvrze. Ve sklepení zámku jsou dochovány gotické kamenné portály.